Jak vypadají vztahy dospělých dětí alkoholiků?

Aktualizováno: čvc 3

Vztahy nejsou nikdy úplně jednoduché. Je potřeba na nich pracovat, věnovat jim svůj čas, energii a péči. Zároveň je ale člověk ve svém životě velmi potřebuje - ať už jsou to vztahy přátelské, milenecké, partnerské, pracovní nebo rodinné. Jak si vedou dospělí, kteří vyrůstali na poli alkoholické rodiny? Jaká přesvědčení o sobě a o druhých si nesou z dětství? Jak se cítí, z čeho mají strach a co jim brání mít naplněný život v této oblasti?


Dospělí z alkoholických rodin nemají příliš šťastný základ pro dlouhodobé a naplňující vztahy se svým okolím. Celý život se potýkají s nízkým sebevědomím, které zahrnuje i uzavření se do sebe a podceňování vlastních názorů a schopností. Navíc doma viděli, jak „funguje“ vztah rodičů - bylo v něm vždy spousta křiku, hádek, podvádění, lhaní, nadávek nebo násilí. Samy pak v dospělosti na základě svých zážitků v dětství volí nejčastěji tři cesty:


1) Nemít vztahy vůbec

„Stejně mě zklame/opustí/podvede.“

„Vztahy jsou jen zátěž a nemá smysl je budovat.“


Tento přístup vychází z přesvědčení, že stejně nemá cenu se o něco snažit, protože v dětství s tím byly jen problémy. Jedná se o rezignaci v důsledku toho, že v minulosti byl jakýkoli pokus o projev blízkosti většinou tvrdě potlačen nebo zcela přehlížen. Na takový "luxus" prostě není s alkoholikem v rodině čas. Zbylo potom jen zklamání a opakovaná bolest. Dospělé dítě je navíc většinou zvyklé vše zvládnout úplně samo. Druzí tu pro něj buď nebyli, nebo selhali, a tak má problém mít v někoho důvěru a tudíž se na své okolí nedokáže spolehnout. A důvěra je jedním ze základních pilířů pro funkční vztahy.


2) Časté střídání partnerů.

Dospělé děti mají často problém se druhému odevzdat a nechtějí se vázat. Mají strach nechat druhé, aby je poznali blíže, protože si ani ony samy nejsou jisté, co by našli. Tyto pocity opět vychází z jejich vlastního pocitu nedostatečnosti, méněcennosti. Proto je pro ně někdy "lepší" (nebo spíše zdánlivě bezpečnější) skákat z jedné povrchové známosti do druhé, protože nechtějí ani zůstat úplně sami. Past spočívá v tom, že se ochuzují o hlubší prožitky spojené s intimními vztahy.


3) Vytváření závislých vztahů

Pokud už se do nich vůbec pustí, jsou to vztahy, kde ani dospělé dítě ani jeho partner nemůže být svobodný a spokojený. Jde o problém s vytyčením vlastních hranic a s respektováním hranic druhého. Takový vztah je velmi křehký a stačí málo, aby ihned z minuty na minutu zanikl. Někdy se může objevit naopak silná touha se zavděčit a být až extrémně loajální, i když si to druhý vůbec nezaslouží nebo o to ani nestojí.


Pro dospělé děti je zkrátka těžké uvěřit, že by je někdo mohl mít skutečně rád takové, jaké jsou.

Do této kategorie také patří jedinci, kteří si jako partnera našli opět alkoholika - podle modelu rodičů. Závislé prostředí je jim známé: vědí zhruba co přijde, co se bude dít a jak se na to připravit. Bohužel tím však jen dál pokračují v démonické minulosti, kterou samy prožily.


Hádky jako zdroj strachu

Ve vztazích dospělých dětí je mocným nástrojem konflikt, který ale neumějí zvládat a čelit mu. Zdrojem sporu se může stát prakticky cokoli a když vygraduje, dospělé dítě většinou uteče. Sebere si tašku a jde - ke kamarádce/do parku/do kavárny/knihovny jen, aby nemuselo nést zodpovědnost a následky. Za tím vším je však i neskutečný strach. Takový dospělý se potřebuje naučit trpělivosti a umění hádat se konstruktivně, nikoli destruktivně. Tím se pro něj hádka stane spíše příležitostí k nápravě a vylepšení vztahu, než hrozbou, že se stane něco příšerného.


Hádky jsou přirozenou součástí vztahů a je potřeba jich umět využít pro zkvalitnění vztahu, nikoli ke zničení sebe, druhého i toho společného, co máte.

Útěk před sebou samým

Když utíkáme před vztahy, utíkáme tak vlastně zároveň sami před sebou. Partner nám v určitých situacích poskytuje zrcadlo - můžeme se tak dozvědět více o svých motivech a jednání. Někdy bývá těžké tu pravdu o sobě přijmout naplno, ale pokud to dokážeme, můžeme pak s novými fakty a zjištěními dále pracovat.


Vztahy jsou rozhodně důležité i pro náš osobní seberozvoj!

Cesta k sobě

Než vstoupíme do vztahů, je dobré nejprve poznat sebe jako komplexní osobnost se svými emocemi, starostmi, touhami, slabinami a sny. Další částí je potom nutnost respektovat své potřeby a pocity a dovolit si je. Postarat se o sebe. To vše přispěje k tomu, že se vám bude lépe vycházet z vašich ulit a skrýší. Bude pro vás snazší navázat vztah s druhými lidmi, protože budete otevřenější a upřímnější v tom, co říkáte, děláte i cítíte.


A pokud vám vztahy, které již nyní máte, váznou, přijďte si o tom promluvit na párové sezení! Neutrální prostředí, spravedlivé dělení času mezi oba partnery a možnost si narovinu popovídat o citlivých věcech někdy pomůže vyčistit atmosféru vašeho společného vztahu!


190 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše