Všichni víme, co je vyčerpání, únava nebo ubíjející stereotyp. Čas od času se každý ocitne blíž nebo dál od pomyslného "dna" svých sil. Je to přirozené - tedy alespoň za podmínek, že jedete bez přestání doma/v práci/doma/doma...Zásobárna naší síly a motivace však není nekonečná a neomezená.
Načerpaní sil a důležitost zastavení se během pandemického roku ukazuje být více než nutná. Nemusíte být ani Einstein, abyste pochopili, co se stane, když pofrčíte bez přestávek furt dál:
😒unavíte se, vyčerpáte své fyzické i psychické možnosti a kapacity
😒 depresivní stavy a nelibé pocity na sebe nenechají dlouho čekat a přepadnou vás v momentě, kdy jste velmi zranitelní
😒 dostaví se absence chuti i do nových věcí a aktivit
😒 pocit bezradnosti a bezmoci se stanou vašimi "spojenci"
🤯 až se můžete propracovat do stavu konečného vyhoření (a vyhasnutí, jak vždy dodávám).
Nic hezkého a příjemného. Navíc se pak následky řeší a rovnají poměrně dlouho.
Komu bude platný semletý a vyhořelý zaměstnanec/nadřízený/kamarád/partner...?
Pauzy a práce s tichem by měly mít v našem životě své pevné místo. Ukotvení se v přítomném (a věčně všude tak omílaném) momentu tady a teď může zabránit tomu, že nás strhne proud povinností a nával starostí a hluku a stresu.
...přidej víc nebo si odpočiň?
Klasické dilema, které ve své praxi s klienty řeším velice často.
Paní psycholožko, jak to tedy je? Mám zatnout zuby a jet na doraz nebo mám právo si i chvilku dát "voraz"? 🙋♀️
Na to není úplně snadná odpověď - zase záleží na tom, v jaké situaci se aktuálně nacházíte, jak dlouho ten zvýšený tlak zhruba potrvá (pár dní ještě nebo celý rok?) a také je na místě vzít v potaz, jak dlouho už v tom "krysím kolečku" běžíte a zda jste na ten typ osobnosti, který to zvládne bez trvalé újmy. Zběsilé tempo není pro každého. Každý máme své limity jinde. A je fajn je respektovat. Vypovídá to také mimo jiné o vaší sebeúctě - tedy jaký máte přístup sami k sobě, zda jste k sobě laskaví či naopak tvrdí.
Za mě tedy: odpočinek určitě nezaškodí nikomu. Zvažte však dobře svou situaci, abyste si na sebe zase nevytvořili nový (a možná ještě horší) tlak: TEĎ HNED MUSIM PŘESTAT JINAK JE TO V PRDELI. To by nebyl ten krásný efekt, který potřebujeme...
Tipy pro lepší trávení času na dně (když už tam jste):
1) Zavolejte si s přáteli.
Prostě si povídejte o "soft" tématech - neřešte, nestěžujte si, jen sdílejte, poslouchejte, vnímejte. Můžete si třeba vzájemně říct, na co se těšíte a co vám teď navzdory všemu bezvadně funguje.
2) Zavolejte si s odborníkem.
Stále opakuji, že není žádná ostuda být v kontaktu s koučem či psychologem. Dnes je to skoro tak běžné, jako jít ven do přírody. Dozvíte se, jak to vnímá někdo nestranný a společně učiníte vaši situaci přehlednější, a tudíž méně děsivou.
3) Usmějte se, prostě jen tak.
To nic nestojí. Jen trošku námahy malých svalů a vrásek kolem úst. Váš mozek vás odmění vyloučením těch správných hormonů a tím lepší náladou.
4) Dejte si dobrou kávu/čaj/džus - a vnímejte to.
To vám pomůže se na chvíli zastavit a nabrat sílu. Zkuste se soustředit na teplo nápoje, vůni i chuť. Ne že to do sebe zas hodíte a kopnete za dvě vteřiny a jdete makat dál!!!
5) Čas (opravdu!) pro sebe.
Dělejte, co chcete, co vás naplňuje, zrelaxuje a baví. Změňte vzduch (doslova) a vyběhněte ven nebo se zabořte do měkkého gauče. Stačí pár minut, ale denně a pravidelně. Dopřejte si pozitivno!
6) Nádech a výdech.
Investice do dýchání je ta nejlepší, kterou může každý živý tvor udělat. Bez výmluv.
7) Vymyslete si svůj vlastní tip, strategii.
Zapojte svou kreativitu, proberte se trošku z lhostejnosti a setrvačnosti. Troška přemýšlení tím správným směrem vám neublíží. Naopak dlouhodobě získáte.
8) Zvažte, co vám stojí za to. Zbytek nechte.
Není to snadný krok. Ale po jeho absolvování se vám v životě výrazně uleví a uděláte si prostor na to, co tam mít chcete. Proč také ztrácet čas a nervy.
9) Hlídejte své mantinely - a nepřekračujte je.
Nejprve si zmapujte, kde je vůbec máte - jak v osobním tak pracovním životě. Každý má hranice. Ale ne každý je už umí bránit.
10) Zkoušejte ubrat postupně.
Nic není hned, skokově. Prostě si dejte čas (i když to zní jako totální klišé, je dobré si to připomenout). Netlačte na sebe, jen si uvědomujte, kdy už je to moc a zpomalte.
Jak jste zvyklí čerpat a dobíjet síly vy? 🙏
Jsem tu pro vás - ať už jste zrovna plní odhodlání se vrhnout do změn a svých vysněných stanovených cílů nebo se zrovna sotva ploužíte - napište mi nebo si sjednejte schůzku! Ve dvou se to táhne o něco lépe, protože rozložíte síly a ještě se u toho stihnete volně nadechnout. 🌞