Proč začít s otužováním nebo dýchat podle Wim Hofa?

Aktualizace: bře 13

Chcete pro svou psychickou pohodu udělat něco víc, ale bojíte se? Ledová sprcha nemusí být vždy jen synonymem pro šok a pro něco hodně nepříjemného...Přikládám úryvky z deníku, které popisují průběh a pocity prvních dní. Mám za sebou teprve pár týdnů, ale už teď je to rozhodně jízda. Jak to jde? Co můžete čekat?


Obě aktivity provádím každé ráno, nalačno. Zabere to celé cca 25 minut - to jen pro mysl, která ihned začne oponovat tím, že není čas a kdesi cosi...


1. den

Nejsem ten typ, co má rád zimu. Naopak. Léto, slunce, teplo...To je moje krevní skupina.


Je zima a ZROVNA dneska napadlo několik čísel sněhu. Nespala jsem moc dobře a nechce se mi ani rozlepit oči. Natož když vím, že právě na dnešek jsem si stanovila drsný a sebevědomý cíl: začínám se otužovat a dýchat podle ledového muže.


Dýchání mi nejde, nedokážu ve výdechu vydržet ani tu minutu. Spíš tak 40-45 sekund. Ale co. Dívám se na paní ve videu, která je mnohem starší než já, a dává to, úplně na pohodu, ještě u toho ukazuje vizuálně, kdy mám jak dýchat...


Dobře, dodýcháno. A teď to přijde - sprcha. Můj nápad nastavit si časovač na počáteční půl minutu byl nadčasový – ale jak asi mobil přiblížím do sprcháče, aby se nenamočil?! Blbost. Takže si 30 sekund přece zvládnu odpočítat sama. Jdeme na to.


Otočím kohoutek na studenou.....30...29...“sakra pes!“...28...A někdy u čísla 25 se začínám ztrácet v počtech a zasekávat se, chvíli počítám nahoru, pak zase ani nevím, kterým směrem. Myslím na to, že se mám ve sprše stále hýbat a jedna z moudrých zásad praví si stále udržovat dobrou náladu (cože?!). Výsledek v praxi? Křečovitý úsměv, zima, sebezapření, totálních pochůzka mimo zónu komfortu, ani nevím kolik sekund jsem pod tou sprchou reálně byla, ale počítání zatím nedávám, to je jasný. Přesto hrdě vylezu a je mi skvěle. Jsem (ledo)borec.


I po prvním vyzkoušení musím přiznat totálně jiný start do ranních povinností. Možná je to autosugesce – všude přece psali, že to má dělat lepší náladu a dodat energii. Ať už to tak je nebo ne, jsem spokojená a nemůžu se dočkat dalšího kola. JAKO VÁŽNĚ. :)


Co pomohlo: nastavit své mysli jasný cíl a nepouštět ho ze zřetele


1. týden

O dóóóst lepší. Ráno budík řve a mně se nechce vstávat. Pak si uvědomím, že mě čeká dýchání a už jsem vstalá :D. Sakra, já se na to snad ještě těším! Už při druhém kole dýchání cítím, jak se mi na obličeji rozlévá úsměv. Jo, to přichází paní Euforie. Jako furt je hardcore ta ledová voda...Začala jsem si místo počítání zpívat u toho – Sweet chilli life od Bena Christovaa. A to proložím občasným číslem...


No, jedno je jistý. Nemůžu počítat odpočtem od 30 dolů. Z nějakého důvodu tohle kognitivně nezvládám. Ale 1...2….10...ano, to jde už lépe. Někdy se sice přistihnu, že proces jaksi urychluju, ale co. Hlavní je vydržet.


Rozhodně další z nepopiratelných výhod je ta, že když vylezete ze studené sprchy, fakt vám není zima...Mám otevřená všechna okna v bytě a jsem úplně v pohodě. Kouknu na teploměr a venku to hlásí v osm ráno mínus 15. Pohodička.


Co pomohlo: těšení se na další výzvu, radost z pokroku

1. měsíc

Babička (a vůbec celá rodina) mě vždycky vedla k tomu, že studená voda je fuj a brrr. Že je to něco, čemu se za každou cenu musím vyhnout. Vůbec – zima. Vem si ponožky a bačkory a svetr – doma na koberci v paneláku u topení. Angíny pak na sebe po kratičkých procházkách venku (samozřejmě řádně nabalená a zpocená) nenechaly dlouho čekat. A i když to bylo dost možná myšleno dobře, jsem ráda, že si to nyní mohu přizpůsobit podle sebe. Studená voda prostě není vždycky jenom nepřítel a zlo – když se snažíme s ní být v souladu a jdeme s ní rozumně životem. Každý podle svého tempa.


A vymakala jsem i odpočty ve sprše - beru si vodotěsné hodinky Garminky, když je tedy nezapomenu na nočním stolku a nevzpomenu si na ně až když už po mě minutu teče ledová voda... Počítají za mě a já se tak mohu naplno ponořit...no, to ještě asi ne, ale uvolnit se.


P.S.: Ve sprše jsem už na minutě a půl! Meta dalšího měsíce je 2,5 minuty. A hodlám to dotáhnout až na tři!


Co pomohlo: vidět za sebou kus práce a cítit výrazné zlepšení nálady a dobití energie


Shrnutí:

Prostě je to čirá radost a ta práce s vlastní vůlí rozhodně stojí za to - jak na úrovni psychiky a mysli, tak v oblasti těla. Po studené vodě vás odmění zářivé nitro. :)


Tak co, jdete do toho taky?


#wimhof #dýchámsi #mámzářivénitro #otužování #ledovásprcha

25 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše