💌PORADNA: Pavla (29) - úzkosti

Příběhy reálných lidí, kteří možná řeší podobné problémy, jako vy!


V této nové sekci odpovídám na dotazy, které mi posíláte. Uvedení klienti souhlasili se zveřejněním v anonymní formě - nechávám pouze jméno, věk či povolání/lokalitu. Odpovědi jsou stručnějšího rázu vzhledem k omezené formě blogu.


Dobrý den,


trápí mě asi deprese a stavy strachu. Přijde mi, že už se mi to děje hodně dlouho, asi pět měsíců. Neumím si ani přesně říct, čím by to mohlo být, i když se snažím najít nějaký důvod. Je pravda, že jsem nyní měla ve svém životě nějaké změny – rozešla jsem se po pěti letech s přítelem a přestěhovala se do nového města. Stres mám ale celý život, tak si nemyslím, že by to bylo tím. Pracuji totiž jako zdravotní sestra. Beru nějaké léky na nervy, jedná se o Lexaurin. Nemám ale pocit, že by to nějak fungovalo. Jsem celá rozsypaná, cítím se fyzicky i psychicky dost na dně. Do toho mě často bolí hlava, mám pocit, že mi praskne. Nevím, co s tím. Omezuje mě to v práci, nechce se mi už nikam ani chodit. Dříve jsem bývala taková aktivní, veselá. Teď už si nedojdu ani zacvičit. Co je jinak? Nechápu to a strašně se bojím, že už tak zůstanu napořád. Možná zním jako blázen, ale nechce se mi jít na psychiatrii, kam mě obvodní lékařka poslala. Brala bych to jako strašné selhání. Nevím však, jak jinak si pomoct, co dělat. Budu moc ráda za nějakou radu, protože myslím, že je to jen horší.

Pavla, 29 let



Milá Pavlo,


to, co popisujete zní opravdu hodně nepříjemně. Cítím z Vašich řádků pocit bezvýchodnosti, možná i bezmoci. Přijde mi důležité ještě rozlišit pojmy strach a úzkost, které se často zaměňují. Ve Vašem případě by se mohlo jednat spíše o stavy úzkosti, které nemusí mít vyloženě nějaký spouštěč. Je to hodně nepříjemný emoční stav, který může vyústit až v paniku. Píšete, že je Vám takto nekomfortně již skoro půl roku – to by mohlo ukazovat na možnou rozvíjející se depresi, mezi jejíž symptomy patří i ztráta chuti do života nebo zájmu o dříve oblíbené aktivity. Diagnostiku na dálku a pouze z psané formy Vám však neudělám. Rozumím Vašim obavám ohledně návštěvy psychiatra, stále je toto téma ve společnosti do určité míry chápáno poněkud negativně. Za sebe bych Vám ráda řekla, že si nemyslím, že byste byla blázen, vnímám Vás spíše jako člověka, který potřebuje pomoci. Přikláněla bych se k tomu, aby Vás viděl specialista, který by Vám mohl doporučit konkrétní léčebný postup, možná i nějakou farmakoterapii, třeba i dočasnou. Sama píšete, že Lexaurin Vám moc nefunguje – je to lék, který může v některých případech pomoci snížit pocity napětí a pozitivně ovlivnit i lehčí poruchy spánku. Každopádně je to opravdu individuální – někomu zabere lépe, někomu vůbec. Léky můžete doplnit i vhodnou formou terapie s psychologem, který s Vámi může projít i Vaše životní změny, které mohou mít na Váš stav vliv, byť si to třeba plně nepřipouštíte. Přeci jste jen zmínila dvě závažná životní rozhodnutí – ukončení dlouhého vztahu a změnu bydliště i města, kde jste byla zvyklá, do toho všeho při Vašem nelehkém povolání. Navíc je důležité říci, že se Váš stav může nadále i horšit. Jako zdravotní sestřička jistě víte, že stejně jako potřebují lidé někdy Vaši pomoc, zasloužíte si ji i Vy sama a není na tom nic divného ani špatného.


Držím palce, aby Vám brzy bylo lépe!


Napište mi svůj dotaz i vy! Třeba pomůže někomu dalšímu!

30 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše